All of Me (jazzový standard)

„All of Me“ se poprvé dostala do povědomí veřejnosti, když bylo v roce 1931 v rádiu vysíláno vystoupení Belle Baker. Paul Whiteman a jeho orchestr ji nahráli 1. prosince téhož roku se zpěvačkou Mildred Baileyovou; píseň se dostala na první místo americké popové hitparády. Během několika týdnů se v žebříčcích objevily další dvě verze: na první místo se dostalo také provedení Louise Armstronga a na 19. místo Ben Selvin and His Orchestra. Píseň byla použita ve filmu Careless Lady z roku 1932. Podle názoru kritika Teda Gioii definitivní verzi nazpívala Billie Holiday v roce 1941: „V následujících letech se ji nikomu nepodařilo sesadit z trůnu“. O dva roky později se nahrávka Lynne Shermanové s Count Basie and His Orchestra dostala na 14. místo hitparády.

Frank Sinatra nahrál několik verzí písně „All of Me“. Jeho vydání z roku 1948 dosáhlo vrcholu na 21. místě. Nazpíval ji také ve filmu Meet Danny Wilson, což možná pomohlo provedení Johnnieho Raye až na 12. místo v hitparádě toho roku. Sinatrovo použití písně „All of Me“ přivedlo k písni i jiné než jazzové publikum, stejně jako Willie Nelson, jehož verze byla zařazena na jeho album Stardust a v roce 1978 se dostala na 3. místo v žebříčku Hot Country Songs. V roce 2000 získala píseň „All of Me“ ocenění Towering Song Award udělované Síní slávy písničkářů.