Jak cvičení ovlivňuje naši paměť

Přijali tedy 26 zdravých mužů a žen ve věku 55 až 85 let, kteří neměli žádné vážné problémy s pamětí, a požádali je, aby dvakrát navštívili cvičební laboratoř. Tam 30 minut v klidu odpočívali nebo jezdili na rotopedu, což byl trénink, o kterém vědci doufali, že je povzbudí, ale nevyčerpá.

Poté dobrovolníci leželi uvnitř mozkového skeneru M.R.I. a sledovali, jak nad nimi na obrazovce počítače blikají jména. Některá jména byla slavná, jako například Ringo Starr, zatímco jiná byla převzata z místního telefonního seznamu.

Slavná jména jsou důležitým prvkem sémantické paměti a dobrovolníci byli požádáni, aby stiskli jednu klávesu na obrazovce, když poznali jména celebrit, a jinou klávesu, když bylo jméno neznámé. Mezitím vědci sledovali aktivitu jejich mozku celkově i v částech, které se podílejí na zpracování sémantické paměti.

Vědci očekávali, že oblasti potřebné pro práci se sémantickou pamětí budou po cvičení klidnější, stejně jako po týdnech cvičení, říká J. Carson Smith, docent kineziologie a ředitel laboratoře Exercise for Brain Health na University of Maryland School of Public Health, který na novou studii dohlížel.

Ale to se nestalo. Naopak, ty části mozku, které se nejvíce podílejí na sémantické paměti, byly po cvičení mnohem aktivnější, než když lidé odpočívali.

Podle doktora Smithe byli vědci zpočátku výsledky překvapeni a zmateni. Pak se ale začali domnívat, že sledují počátek tréninkové reakce.

„Existuje analogie k tomu, co se děje se svaly,“ říká Dr. Smith.

„Je to analogie k tomu, co se děje se svaly,“ říká Dr. Smith.