Proč nosit hidžáb?

Takže nejste muslim a netušíte, proč se podivínské hippie a/nebo možná emo dívky začaly oblékat jako jeptišky. Dobrá, dáme vám za pravdu. Víme, že nežiješ pod kamenem, takže jakmile uvidíš v nákupním centru potulující se ženu se šátkem zakrývajícím vlasy, napadne tě to: Muslimka! (Nebo pokud se necháte snadno přesvědčit médii, pravděpodobně vás napadne spíš slovo na T, které se od 11. září víceméně stalo naší přezdívkou, i když vás ujišťujeme, že o tom, kde se právě skrývá bin Ládin, nemáme o nic větší tušení než vy.)

Stále se cítíš trochu divně, nervózně a samozřejmě trapně už proto, že jsi vůbec ve stejném obchodním centru, natož aby ses k této zahalené dámě přibližoval nebo s ní mluvil, nenápadně ji zpovzdálí pozoruješ a sleduješ každý její pohyb – víš, jen aby ses ujistil, že z kabelky vytahuje tvou oblíbenou značku kapesníků.

Přistoupí k tobě a ty se snažíš odposlouchávat všechno, co jí vyjde z úst. Překvapivě se zdá, že žena v šátku je poměrně příčetná a zdvořile mluví. Hej, nakonec není tak špatná!“

Tak, teď jsme si ujasnili, kdo jsou muslimky: školačky, maminky v domácnosti, učitelky vašeho dítěte ve školce, sousedky na hlídání – v podstatě obyčejné ženy! Přesto zůstávají otázky nezodpovězené: proč tyto ženy zakrývají své tělo a vlasy? Není snad normou ukazovat svou krásu a přitahovat k sobě ostatní? A co v horkých dnech, neomdlévají tyto dívky, když se jim kolem hlavy hromadí dusno? Viděl někdo někdy jejich vlasy? Ach ne, jak se s tím sprchují?“

Slovní význam hidžábu

Slovo hidžáb doslova znamená záclonu nebo závoj a nejlépe ho pochopíme, když prozkoumáme islámské pojetí skromnosti. Muslimští muži a ženy jsou povinni být skromní při stýkání se s nepříbuznými příslušníky opačného pohlaví. Obsah naší řeči, způsob komunikace, způsob, jakým se smějeme a žertujeme, naše chování a společenská etiketa obecně, to vše by mělo být druhé straně předáváno způsobem, který přitahuje co nejméně nesprávné formy pozornosti. Kromě toho se od nás vyžaduje, abychom „sklopili zrak“ a respektovali druhé muže nebo ženy tím, že si je nebudeme prohlížet od hlavy až k patě (tj. okukovat je). Stejně tak hidžáb fyzicky stanovuje zdravou vzdálenost fyzického kontaktu (ani podání ruky s opačným pohlavím!). A konečně se tato skromnost musí projevovat i ve způsobu oblékání.

Aby muslimky vypadaly skromně, musí podle své víry na veřejnosti dodržovat nejviditelnější formu hidžábu – šátek na hlavě, který zakrývá naše vlasy, a oděv po celé délce, který zakrývá tvar našeho těla. Nemuslimové se často pozastavují nad tím, jak je to možné a proč by žena vůbec chtěla dobrovolně skrývat to, co každá jiná žena hrdě odhaluje – svou krásu. Z velmi dlouhého seznamu jsou níže uvedeny nejčastější důvody, proč muslimky dodržují hidžáb.

Abychom potěšili našeho Stvořitele

Muslimové uznávají Všemohoucího Boha jako velkého stvořitele a nejvyšší autoritu nad vesmírem, a proto je pro nás náboženství, které nám seslal – islám -, plnohodnotným způsobem života. V souladu s tím se vždy řídí Božím zákonem a podřízení se Božím přikázáním je samo o sobě formou uctívání. Poté, co svatý Korán muslimským mužům říká, aby sklonili své pohledy, připomíná ženám: „A řekni věřícím ženám, aby sklonily zrak a střežily svou skromnost: aby neukazovaly svou krásu a ozdoby, kromě toho, co se z nich (běžně) objevuje.“ (24:31) V souladu s tímto koránským veršem nevystavujeme na odiv svou krásu jen proto, že je to příkaz našeho Pána!“

Postavit se proti vykořisťování žen

Od počátku věků byly ženy vždy vykořisťovány. Ženy, které jsou známé svou jemností, delikátností a krásou, jsou často využívány jako pouhé objekty, které mají přilákat muže nebo prodat výrobky a služby. Bohužel dnes je fyzická krása ženy přirovnávána k mužské trofeji, kterou se má chlubit celému světu. V rozhovoru s bývalým rapperem „Napoleonem“ ze skupiny Tupaca Shakura OutLawz revert Mutah Beale řekl: „Hudební průmysl je místem, kde se ženy skutečně zneužívají a ponižují. Zaplatili bychom jim sto dolarů, aby se svlékly pro naše videoklipy, a ony by to udělaly!“ Je smutné, že si ženy na tuto rutinu dobře zvykly a jsou také hrdé na to, že mohou vystavovat na odiv svou krásu. Muslimské ženy si však uvědomují, že naše krása je posvátná a rozhodně není určena náhodným mužům, aby se na ni dívali pro potěšení.“

Zdroj ochrany

Pokud by bylo dobré ohromovat náhodné muže svou krásou (ať už úmyslně, nebo neúmyslně), pak bychom o tom jistě všichni věděli. Přes veškerý technologický pokrok v roce 2010 naše morální hodnoty stále klesají. Každá šestá dívka ve Spojených státech je do svých 18 let sexuálně napadena. Podle americké Komise pro rovné pracovní příležitosti bylo v roce 2007 sexuálně obtěžováno přes 12 tisíc žen. To znamená, že každých 20 minut je na pracovišti sexuálně obtěžována nejméně jedna žena. (Je pozoruhodné, že většina incidentů není oficiálně hlášena, a tyto statistiky jsou tak pravděpodobně značně podhodnocené.) Za obtěžování žen samozřejmě mohou muži, nicméně součástí problému je i žena, která si neuvědomuje, že nápadně přitažlivým oblékáním (zejména při práci v prostředí, kde dominují muži) si jen koleduje o problémy. Bez ohledu na to, kde leží vina, existuje jen jeden způsob, jak se žena může před takovým zlem chránit, a to je důvod, proč hidžábistky svou krásu na veřejnosti co nejvíce skrývají.

Zachování naší krásy

Nezávisle na věku či rodinném stavu každá žena miluje pozornost a péči. Pro většinu žen uspokojení této potřeby přinášejí komplimenty druhých v soukromí i na veřejnosti. Muslimky, které na veřejnosti skrývají své fyzické přednosti, o tuto pozornost svých blízkých usilují pouze v soukromí. Logika této praxe je téměř dostatečně přesvědčivá k experimentování.

Zakrýváním se v podstatě dožadujeme sebeúcty od veřejnosti, protože nedovolujeme, aby nás posuzovali na základě naší krásy (nebo jejího nedostatku). Na druhou stranu nám naše rodiny poskytují úctu a respekt, který si zasloužíme, protože si uvědomují, že odhalováním se nenecháváme cizí muže ukusovat z naší krásy, ale naopak omezujeme právo těšit se ze své krásy na své manžely. Kromě toho hidžáb muslimské ženy umožňuje manželovi mít čest mít ženu, která ho považuje za natolik hodného, aby se zachovala jen pro něj. On jí na oplátku poskytuje veškerou pozornost navíc, po které každá žena touží. Tím se také uspokojuje přirozený instinkt muže obdivovat ženskou krásu, a tak má větší motivaci vyhýbat se „okukování“ náhodných žen a snižovat svůj pohled, protože jeho žena se nenechá okukovat a obdivovat ani jinými muži. Tento druh respektu a zachování se pouze pro svého partnera je ve skutečnosti klíčem k celoživotnímu manželskému štěstí a úspěchu, který je takzvanými západními „odborníky na vztahy“ často označován jako „žárlivost“.

Být posuzovány podle své hodnoty, ne podle svého vzhledu

Často označované za utlačovatelské, mnozí si neuvědomují, že hidžáb skutečně dává každé ženě možnost kontrolovat, jak se s ní ve společnosti zachází a jak je respektována, jaká je její bezpečnost a kdo si zaslouží vidět její krásu, a zároveň je to prohlášení proti vykořisťování žen. Žena, která dodržuje hidžáb, se osvobozuje od nemorálních a neuctivých očekávání společnosti. Žena, která skrývá svou krásu, si uděluje moc říci světu: „Víš co? Kromě mé krásy by pro vás mělo být důležité všechno, co se mě týká.“ Pokud je nošení minisukní, topů s hlubokým výstřihem, podpatků otáčejících hlavou a vrstev make-upu na veřejnosti očekáváním, bez něhož žena není schopna vyjít z domu, pak máme dvě velmi odlišné definice svobody a sebeúcty.

Všechny lidské bytosti vyžadují úctu, a proč by se s námi ženami mělo zacházet jako s pouhými objekty oceňovanými nebo znehodnocovanými pro naši krásu nebo její nedostatek? Proč bychom měly nechat všechny náhodné a cizí muže (ať už se s nimi přátelíme, nebo ne), aby posuzovali naši atraktivitu? Neměly bychom se chránit jen pro ty, kteří si nás zaslouží?“

A právě proto muslimky dodržují hidžáb.

.